PANORAMATICKÁ FOTOGRAFIE - DÍL 3.
FOTÍME PANORAMATICKOU FOTOGRAFII.V předešlých článcích jsme si řekli o výhodách a nevýhodách panoramatické fotografie, plus jsme popsali vybavení, které bychom měli mít, abychom měli předpoklady pro vytvoření kvalitního panorama. Ve třetím díle na téma panoramatické fotografie se budeme již věnovat samotnému focení krok po kroku.
ÚMÍSTĚNÍ STATIVU - Jakmile máme představu o fotografii, tak postavíme stativ. U panoramatické fotografie je velmi důležité, aby stativ stál absolutně v rovině, to zajistíme pomocí vodováhy, která je umístěna přímo na stativu. Hlavní důvod vodorovného umístění stativu je ten, že přeci nechceme, aby nám šlo cele panorama takzvaně do kopce.
ÚMÍSTĚNÍ FOTOAPARÁTU - Když máme pořádně usazený stativ, tak na něj umístíme fotoaparát. Pokud je potřeba, fotoaparát doplníme L-Plate destičkou, případně stativovou hlavou. Toto záleží na jakou ohniskovou vzdálenost chceme fotografovat (problematika popsána ve předešlém článku). Každopádně fotoaparát je ve všech případně nasazený svisle ne vodorovně.
FOTOGRAFOVÁNÍ
1. Nyní postupujeme klasickým způsobem tj. zvolíme ohniskovou vzdálenost. Následně si přepneme na fotoaparátu displej na Live View a projedeme si celou scénu z jedné strany na druhou po celé šířce budoucího panorama. Tento moment je vlastně taková kontrola, zda zvolená kompozice je v pořádku, zda tam nezasahují nějaké nežádoucí předměty jako například větve stromů atd… Prostě něco, co do fotografie nechceme a nebude to možné ani v budoucnu odstranit v post procesu. Dále i sledujeme na displeji digitální vodováhu po celé šíři panoramatu, abychom se ujistili, že je stativ správně vodorovně usazen. Jakmile máme kompozici zkontrolovanou, tak v tomto modelovém příkladu dáme clonu na F11, zaostříme a uděláme jednu zkušební fotku, abychom věděli, že budoucí fotka bude ostrá. Ostření provádím manuálně MF, ale například pro panoramata na delší ohnisko 100 mm je dobré udělat ostření pomocí automatického ostření AF, a pak ho vypnout. Následně vypínám i stabilizátor pokud ho daný objektiv má.
2. Teď přichází chvíle, kdy musíme nastavit čas expozice. Zde přichází důležitý moment, jelikož u fotografování panoramatické fotografie neexistuje, abychom fotili na poloautomatické režimy AV nebo TV, musíme fotit na režim manuál M. Potřebujeme pevně zafixovat čas uzávěrky. Důvod je ten, že scéna po celé své délce je různě světelně náročná a poloautomatický režim by každou fotografii posuzovali trochu jinak. Výsledkem by bylo, že by jednotlivé fotografie bylo složité případně i nemožné následně složit v post procesu. Nyní tedy vezmeme, že budeme fotit metodou expoziční bracketing. tj. budeme chtít mít např. 3 různé expoziční řady (1. na popředí, 2. na oblohu, 3. například na nejsvětlejší místo na obloze).
3. Ve fotoaparátu nastavíme 3 expozice bracketingu. Dejte tomu, že tentokrát nám budou stačit opravdu jen 3 série fotografií. Různé expozice posunu tak aby byly +2 EV, 0 EV a -2 EV. Nyní přepnu fotoaparát do manuálního režimu M, následně nastavím clonu na F11 (v tomto případě), jelikož již vím, že fotografie bude ostrá a pomocí kolečka upravím čas expozic na +1 EV, -1 EV a -3 EV, tím mám pokrytý celý rozsah scény tj. +1 EV na popředí, - 1 EV na oblohu a -3 EV na nejsvětlejší místo na obloze. Tím pádem nám manuální režim zafixoval hodnoty clony, času a ISO po celé šíři panoramatu. Já osobně pokud fotím do protisvětla, nebo je scéna hodně světelně náročná, tak volím expoziční bracketing na 5 expozic, abych měl jistotu, že celý dynamický rozsah scény budu mít pokrytý. ISO nastavuji na hodnotu 100. Pokud mám vše nastavěno, tak udělám ještě zkušební měření expozic namáčknutím spouště napříč celým panoramatem, abych vědět, zda jsem průměr expozic správně nastavil.
4. Nyní již začínám fotit. Jestli budete fotit panorama s leva doprava nebo zprava do leva záleží zcela na vás podle fotografované scény atd.. Každopádně nejdůležitější v tuto chvíli je nic neuspěchat. Každá následující série fotek např. zleva doprava musí následující fotografie překrývat minimálně ve 30%, nejlépe však v 50%, aby následně v PC vše do sebe zapadalo a samotné panorama šlo v post procesu složit. Samozřejmě fotíme pomocí dálkové spouště, abychom maximálně eliminovali jakékoliv nežádoucí otřesy fotoaparátu. Po vyfocení celého panoramatu, je dobré ve fotoaparátu provést kontrolu, zda nemáme ve fotografiích žádné přepaly nebo fotky nejsou moc tmavé. Toto platí hlavně pro krajní expozice tj, abychom věděli, že například 1. série +1 EV na popředí je v pořádku a není přepálená, 2. série na oblohu je v pořádku a 3. do nejdynamičtějšího místa na obloze je dostatečně tmavá, aby zde nebyl žádný přepal.
Já osobně pokud tomu podmínky na místě přejí, tak udělám pár sérii panoramat, abych měl jistotu, že mi panorama vyjde… Závěrem bych rád řekl, že toto je postup, který já osobně používám. Netvrdím, že je dokonalý, ale mám ho už víceméně nějak zažitý a funguje mi. Každý fotograf má své postupy, ale i přesto věřím, že vám tento tří dílny seriál o fotografování panoramatické fotografie pomohl případně vám zodpověděl některé otázky, na které jste neznali odpovědi.