JAK FOTÍM ČERNOBÍLOU FINE ART FOTOGRAFII

Proč fotím černobílou Fine Art fotografii a co mě na ni nejvíce baví. Na tuto otázku není jednoduché na první pohled odpovědět, ale když se tak zamyslím nad celou dobou, co fotografuji, tak asi nejvýstižnější odpověď je, že jsem do toho musel postupem času dospět. Když jsem začínal fotit, tak jsem prvně chtěl mít krásné barevné východy a západy slunce, ale postupem času jsem zjistil, že takových fotografií je velké množství a krásná místa v Čechách nebo Moravě jsou převážně již mockrát nafoceny. Měl jsem takový pocit, že když jedu na východ a na západ slunce na nějakou vyhlídku, tak jsem věděl, že přede mnou tam již bylo stovky fotografů, který se snaží zachytit velmi podobný snímek a tím se kreativita v jistém slova smyslu vytrácela. Každopádně na barevnou krajinářskou fotografii jsem rozhodně nezanevřel, ba naopak, ale nyní se snažím v této oblasti kreativitu vytvářet focením panoramatických fotografii, ale to bude zase na další článek. Vraťme se k černobílé Fine Art fotografii. Co mě opravdu baví a v této fotografii naplňuje je úžasná kreativita, jednoduchost a čistota fotografie. Dále mě neskutečně baví hledat tyto jednoduché motivy, které se sice na první pohled tváří strašně obyčejně, ale při fotografování za určitých podmínek se tyto zdánlivě jednoduché/nezajímavé scény mění ve fantastické. Abych dosáhl ještě silnější atmosféry, tak používám při samotném focení silné ND filtry (převážně ND 64, ND 1000 a ND 32000), které danou scénu neskutečně zklidní a ještě více zjednoduší. Touto cestou bych se s vámi chtěl podělit o mé zkušenosti, jak Fine Art černobílé fotky fotografuji a jak požívám ND filtry. V neposlední řadě i o konečný edit fotografií. Tak pojďme na to. 

VYBAVENÍ 

Fine Art fotografie je skvělá v tom, že není téměř vůbec náročná na vybavení. Pokud fotíte krajinu, tak již určitě máte doma stativ, různé objektivy, případně i nějaké ND či přechodové filtry. Vlastně, podle mě je důležité hlavně mít dobrý, stabilní stativ. Je to hlavně z toho důvodu, že pokud fotíme dlouhé expozice, tak potřebujeme, aby stativ byl opravdu pevný a nepohnul se, ani když je trochu silnější vítr. Další určitě nepostradatelnou věcí je dálková spoušť, která nám pomáhá opět při delších expozicích. Každopádně krásnou černobílou Fine Art fotografii lze i díky skvělým podmínkám vyfotit bez potřeby prodloužení expozice. 

FOTÍME BEZ POUŽITÍ FILTRŮ 

Pokud se rozhodneme, že budeme fotit bez použití filtrů, které nám prodlužují expozici, tj. zklidní celou scénu je důležité najít opravdu dominantní objekt a maximálně využít předpokládaných povětrnostních podmínek. Když takový objekt nalezneme, tak je důležité se snažit tento objekt co nejvíce izolovat od okolního prostředí. K tomu nám nejlépe poslouží buď mlha či nízká oblačnost, která okolní objekty buď to naprosto zakryje nebo upozadí. V takovém případě je focení naprosto jednoduchá věc, kdy fotíme scénu na základě běžných kompozičních pravidel a pouze si hlídáme histogram, abychom neměli žádné přepaly ani podpaly. Techniku expozičního bracketingu také neřešíme, jelikož na scéně zpravidla není žádný velký světelný dynamický rozsah. 

FOTÍME S POUŽITÍM SILNÝCH ND FILTRŮ 

Tuto techniku při fotografování Fine Art fotografií mám poslední dobou ve velké oblibě. Nechci tady psát, co je správné a co není, protože každý má nějaký svůj postup, ale každopádně vám popíšu, jak tyto fotografie fotím já. Silné ND filtry používám v situacích, kdy chci komplikovanější scénu hodně zklidnit a tím umocnit hlavní (jednoduchý) objekt ve scéně. ND Filtry používám nejraději při focení u vody a také, když je nízká oblačnost a hodně fouká vítr. Prostě takové to hodně nevlídné počasí, kdy mraky plují po obloze.

Osobně používám ND filtry 64, 1000 a 32000. 32000 májí tu výhodu, že generují dlouhé časy během celého dne. S 64 a 1000 lze fotit výhradně jen při východu a západu slunce, jelikož pak generují již velmi krátké časy a třeba 2 minuty už prostě v deset hodin dopoledne neuděláte. V kombinaci se silnými filtry používám ND soft 0,8 přechodový filtr. Přechodový filtr používám když je nebe třeba více světlé, tak abych se vyhnul focení expozičního bracketingu. Vše tedy směřuji k tomu, abych měl ve fotoaparátu již jednu hotovou fotografii.

POSTUP PŘI FOCENÍ:

- Já osobně fotografuji tento typ fotografií do čtvercového 1:1 formátu. Proto, abych měl lepší představu, jak bude konečná fotografie vypadat, tak si v nastavení přepnu do live view na formát 1:1. Najdu kompozici, umístím fotoaparát do pevně usazeného stativu a přepnu opět na formát 3:2. Dělám to z toho důvodu, abych ještě měl v následném editu prostor pro volnější ořez na formát 1:1.

- Fotoaparát přepnu do režimu priorita clony, ISO dávám na hodnotu 100, vyvážení bílé automat. Pokud v popředí není žádný výrazný prvek, tak volím většinou clonu od f/8 do f/11. Pokud je v popředí nějaký prvek, tak volím clonu f/14 až f/18. Následně zaostřím a udělám testovací snímek  (zkontroluji, zda je vše ostré).

- Dále nasadím silný ND filtr + případně ND přechodový filtr. Při nasazování filtrů musíme být opatrní, abychom třeba omylem nezměnili ostření, jelikož po nasazení filtrů je dodatečné ostření už téměř nemožné. Nyní se dostáváme k výpočtu času uzávěrky.

- Na výpočet času existují různé tabulky, ale já osobně používám jeden trik, který mi docela dobře funguje. Trik spočívá v tom, že každých 100 ISO = + 30s závěrky, tudíž postupuji následovně. Mám hodnotu ISO 100 a bliká mi čas 30s, což signalizuje, že čas nestačí. Posunu ISO na 200 a čas 30s stále bliká, tudíž čas nestačí. Následně dám ISO na 320 a už nebliká čas 30s, ale pouze 20s. Na základě tohoto výsledku bude konečný čas expozice 80s. nyní vrátím ISO na původní hodnotu 100, přepnu fotoaparát do režimu BULB, nastavím clonu z režimu priority clony, ISO 100 a pomocí dálkové spouště exponuji 80s.

- Po uplynutí doby 80s, se udělá snímek, nyní zkontroluji histogram, zda je v pořádku. Pokud je třeba fotka trochu tmavší či naopak světlejší, tak exponuji znova +/- odchylka 10 sekund již podle pocitu. Výsledkem jsou třeba 3 fotky a až doma v PC si jednu z nich vyberu na edit.

EDITACE/ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ POMOCÍ PHOTOSHOPU 

Editace černobílých fotografií je neméně důležitá jako u barevných fotografií. Prostý převod barevné fotografie do černobílé nestačí. Tímto způsobem sice vznikne nějaká černobílá/šedá verze barevné fotografie, ale to není dostačující. U některých fotek nemusí být úpravy tak výrazné a odstíny šedé barvy nám budou stačit a budou žádoucí, ale například, když fotím dlouhé časy v nevlídném počasí, tak si budeme muset s fotografií více pohrát. Každopádně černobílé fotky se mohou upravovat různými styly, které jsou následně i nějakým rukopisem každého fotografa, tudíž vám nyní popíšu, jak upravuji černobílé fotky já, což je tedy můj styl. 

PRŮBĚH EDITU

- Dříve jsem převáděl fotografii do černobílé verze ve Photoshopu pomocí zásuvného modulu Nick collection silver efex, ale nyní vše dělám již pomocí Camera raw přímo ve Photoshopu.

- Začínám editovat: Otevřu fotografii v Camera raw a udělám klasické základní úpravy (odstraní chromatické aberace, redukce šumu + upravím ostření pouze na hrany objektů.

- Nyní přichází již to, co u každé fotografie je individuální, tj. přidávání kontrastu, díky kterému nám ve fotografii vynikne více bílé a černé barvy. Kontrast zvyšuji jednak trochu pomocí hýbátek černá nebo bílá a následně pomocí křivek. Když zvyšuji kontrast, tak si určitě hlídám nahoře histogram, abych neměl někde přepaly či někde příliš tmavá místa podpaly. Následně ve fotografii dělám spousty lokálních úprav především pomocí klasického přechodového filtru a kruhového přechodového filtru. Kruhový přechodový filtr je vynikající nástroj na lokální úpravy, kdy chceme něco ve fotografii vypíchnout či naopak utlumit.

- Jako konečnou úpravu dělám vinětaci fotografie. Při trochu drastičtějších úpravách je důležité si také hlídat šum ve fotografii, pokud to vyloženě není žádoucí, tak je důležité to s úpravami moc nepřehnat, aby nebyla fotografie díky tomu znehodnocena.

Každopádně, jak jsem psal v úvodu editace. Editace je vlastě takový finální rukopis každého fotografa a nelze přesně říct, co je správné a co už není. Každý styl úpravy má určitě něco do sebe a nakonec také záleží jaký styl fotky upravujeme. Myslím, že každý z nás je jedinečný, tudíž nikdy nebudou fotografie stejné od různých fotografů, i když kompozičně můžou být podobné. V konečném důsledku je toto na fotografii krásné, že můžeme vidět různé druhy samotných fotografií a různé styly editací a každý z nás si může vybrat, co se mu líbí.